Cvičím už příliš dlouho na to, abych ještě věřil, že pouhé cvičení ásan vede k osvícení. Nechci na něj nahlížet ani jako na terapii – je to s ní jako s dietou, když zabere, končíme, když nezabere, hledáme jinou… Necvičím už ani proto, abych si něco dokázal – za tu námahu mi to nestojí. Dnes cvičím proto, že mne to baví. A i když od toho nic moc neočekávám, tak mám pocit, že to se mnou něco dělá… …více
